DJI zakázali v Americe. Ale proč nemůžete koupit ani jejich kamerový stabilizátor?

Americký Kongres schválil zákaz DJI dronů jako bezpečnostní hrozby. Logické. Jenže na stejný seznam skončily i produkty, které nikdy nelétaly — a to začíná být trochu absurdní.

Bylo to v prosinci 2024, kdy Kongres USA přidal DJI na tzv. "covered list" v rámci zákona NDAA. Zákaz platí pro federální nákupy. Ale realita je komplikovanější: mnozí maloobchodníci přestali DJI produkty prodávat úplně, ať už ze strachu z regulace nebo tlaku investorů. Výsledek? Američan si dnes nemůže koupit ani DJI Osmo Action — akční kameru, která s espionáží nemá nic společného kromě toho, že ji vyrábí čínská firma.

Tohle je moment, kdy se politika dostane před zdravý rozum.

Co vlastně DJI vyrábí kromě dronů

DJI ovládá přibližně 70 % světového trhu s spotřebitelskými drony. To je číslo, které znáte. Méně známé je, že firma prodává také:

Ronin série — profesionální stabilizátory pro filmové kamery (Ronin 4D stojí okolo 200 000 Kč a používají ho hollywoodská studia)
Osmo Mobile — gimbal pro smartphony, oblíbený mezi YouTubery a influencery
Osmo Action/Pocket — akční kamery konkurující GoPro
Agricultura drony — zemědělské postřikovací drony (tady ten zákaz dává smysl)
DJI Goggles — FPV brýle pro závodní drony

Osmo Mobile gimbal posílá data do Číny. Vážně? Konkrétně — pokud máte zapnutý telemetry logging a používáte aplikaci DJI Mimo, ano, data o vaší poloze a videích mohou putovat přes čínské servery. Tohle je ten skutečný problém, ne fyzická platforma.

Proč se zákaz rozšířil za drony

FCC v roce 2022 přidala DJI na seznam firem, které "představují nepřijatelné riziko národní bezpečnosti". Klíčový argument: DJI musí ze zákona sdílet data s čínskou vládou na vyžádání — stejně jako každá firma operující pod čínským právem.

Bezpečnostní komunita to ví dlouho. Pentest výzkumníci z Grimm Cyber v roce 2020 publikovali analýzu, kde dokumentovali, jak DJI aplikace v Androidu požaduje přístup k mikrofonu, fotoaparátu, SMS a poloze — i když drone vůbec nepoužíváte. Tohle není feature, je to červená vlajka.

Ale tady je paradox: Apple iMessage prochází přes americké servery a podléhá FISA soudním příkazům. Ring kamery (Amazon) posílaly záznamy přímo policejním složkám bez vědomí majitelů. Kde přesně leží hranice "přijatelného rizika" — to záleží spíš na geopolitice než na technické realitě.

Alternativy, které reálně existují

Pokud chcete drony bez čínské telemetrie, máte možnosti — ale připravte se na kompromisy.

Autel Robotics (americko-čínská firma, ale s US vedením) nabízí EVO Lite+ za přibližně 25 000 Kč. Kvalita obrazu srovnatelná s DJI Mini 3, ale software a ekosystém jsou generace pozadu.

Skydio je americký výrobce, drony stojí od 80 000 Kč výš a jsou navrženy primárně pro komerční a vládní použití. Autonomní sledování objektů je technicky impresivní, ale pro hobby pilota je to kanón na vrabce.

DIY cesta přes ArduPilot nebo PX4 — open-source autopilot systémy, které běží na pixhawk hardwaru od různých výrobců. Žádná telemetrie do Číny, plná kontrola nad firmware. Cena za závodní quad: 5 000–15 000 Kč. Nevýhoda: musíte vědět, co děláte.

Pro filmové stabilizátory je situace horší. Konkurence DJI Ronin v profesionální sféře prakticky neexistuje v podobné cenové kategorii. Tilta, Zhiyun — obě čínské firmy. Freefly Systems je americký výrobce, ale jejich MōVI stabilizátory stojí dvojnásobek.

IoT bezpečnost jako systémový problém

Zákaz DJI je vlastně symptom většího problému. Moderní zařízení — ať už jsou to drony, chytré reproduktory nebo průmyslové senzory — jsou od základu navržená tak, aby komunikovala "domů". Výrobce potřebuje data pro aktualizace firmware, diagnostiku, případně monetizaci uživatelského chování.

Tohle platí pro IoT obecně. Smart home senzory, FVE střídače, bateriové systémy — všechno dnes vysílá telemetrii. Solární střídač Huawei (jeden z nejprodávanějších v Evropě) komunikuje přes čínské servery. To je přesně typ zranitelnosti, o které energetičtí bezpečnostní experti mluví čím dál hlasitěji.

Platformy jako SmartEnergyShare přistupují k problému jinak: data o spotřebě a výrobě zpracovávají lokálně nebo v evropských cloudech, bez závislosti na výrobcích hardware. Tohle je model, který dává smysl v době, kdy geopolitika ovlivňuje i to, jestli si může Američan koupit kamerový gimbal.

Co říkají bezpečnostní experti

Zackary Staples z CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) v březnu 2025 uvedl, že největší riziko nepředstavují drony samotné, ale jejich integrační software a cloudové služby. "Hardware je jen platforma. Hrozba leží v datové architektuře," řekl na konferenci RSA.

Jinými slovy: zákaz fyzického zařízení bez regulace softwarových toků dat je polovičaté řešení. Pokud vaše americká armádní základna nemůže koupit DJI dron, ale záchranáři na sousedním letišti ho stále používají a sdílí data přes stejné servery — bezpečnostní problém není vyřešený.

Předpověď: Co přijde dál

Zákaz DJI je precedens. Roborock, Xiaomi, Anker — všechny tyto čínské firmy čelí rostoucímu regulatornímu tlaku. Evropa zatím čeká. Ale po incidentu se solárními střídači Deye v Německu (2024), kde výzkumníci prokázali vzdálený přístup výrobce k zařízením bez vědomí majitelů, se nálada mění.

Pravděpodobný scénář do roku 2027: povinná certifikace IoT zařízení v EU podobná NIS2 směrnici, s explicitními požadavky na transparentnost datových toků. To neznamená zákaz čínských produktů, ale auditovatelnost jejich chování.

Pro vývojáře a hobby robotisty to otevírá prostor: open-source firmware, lokální zpracování dat, žádná závislost na vendorovi. ArduPilot komunita to dělá 15 let. Možná je čas, aby se mainstream přidal.

DJI dělá skvělé produkty. Jejich drony jsou technicky na jiné úrovni než konkurence. Ale "skvělé produkty" a "bezpečná infrastruktura" jsou dvě různé věci — a v roce 2025 je pletení dohromady zdroj problémů, ne řešení.

Technický zdroj: Grimm Cyber DJI bezpečnostní analýza (2020)