Elektřina byla v září nejdražší od roku 2022. České uhelné elektrárny prudce navýšily výrobu

Elektřina na českém denním trhu v září 2026 stála v měsíčním průměru přes 150 eur za megawatthodinu. Nejvíc od roku 2022. České hnědouhelné elektrárny mezitím zvýšily výrobu o více než polovinu. Uhlí, kterému se už roky připravuje rozlučkový večírek, tak znovu dostalo slovo. Pro odběratele je ale podstatnější jiná otázka: kolik z tohoto zdražení skutečně dorazí na jejich fakturu?

Elektřina nejdražší od roku 2022. Tohle rozhodne, kolik zaplatíte vy

Podle zprávy Jana Budína na portálu oEnergetice.cz z 2. října 2026 zdražil zářijový měsíční průměr na českém denním trhu meziročně o více než 60 %. Nejvyšší čtvrthodinová cena se přiblížila 700 eurům za megawatthodinu. Jde o velkoobchodní ceny, nikoliv o konečný ceník pro domácnosti. Zářijová bilance oEnergetice.cz.

Rozdíl je zásadní. Měsíční průměr popisuje trh. Vaši fakturu určuje smlouva a skutečný odběr. Domácnost s pevnou cenou silové elektřiny zpravidla nepocítí jednotlivou drahou čtvrthodinu přímo. U spotového produktu se ceny promítají podle sjednaného způsobu vyúčtování. Tam záleží i na tom, kdy zapnete bojler nebo nabíjení auta.

Pro představu použijme modelový kurz 25 korun za euro. Cena 150 eur/MWh odpovídá 3,75 Kč/kWh. Při 700 eurech už vychází 17,50 Kč/kWh. V obou případech počítáme samotnou burzovní elektřinu. Chybí obchodní přirážka, regulované platby a daně. Kurz je zvolený pro ilustraci, nejde o přesný zářijový přepočet.

Ani drahá čtvrthodina však neznamená, že za takovou cenu běží celý den. Spotřebič s příkonem 2 kW odebere za patnáct minut 0,5 kWh. V uvedeném drahém intervalu by samotná komodita stála 8,75 koruny. Nepříjemné, ale pořád něco jiného než násobit špičkovou cenou celou měsíční spotřebu. Titulek umí vyděsit rychleji než elektroměr.

Uhlí přidalo stovky gigawatthodin. Spotřeba přitom téměř nerostla

České elektrárny podle zveřejněné bilance vyrobily přibližně 6,22 TWh, proti 5,11 TWh v září 2025. Hnědé uhlí zvýšilo výrobu z přibližně 1,38 na 2,09 TWh. Oba druhy uhlí dohromady přidaly zhruba 742 GWh, zatímco domácí spotřeba zůstala meziročně prakticky stejná. Údaje o výrobě podle oEnergetice.cz.

Z těchto zaokrouhlených hodnot vychází růst celkové výroby přibližně o 22 %. Uhlí zajistilo zhruba dvě třetiny přírůstku. To je vlastní orientační výpočet, nikoliv další nezávislá statistika.

Provozovatel elektrárny přitom řeší jednoduchou otázku: vyplatí se vyrobit další megawatthodinu? Proti prodejní ceně stojí palivo, emisní povolenky a další proměnné náklady. Když cena elektřiny vystoupá dostatečně vysoko, může se vyplatit i blok, který by při levnější elektřině zůstal odstavený.

Představme si čistě modelovou elektrárnu s proměnnými náklady 110 eur/MWh. Při prodeji za 90 eur by další výroba za těchto předpokladů prodělávala. Při 160 eurech vzniká příspěvek 50 eur na pokrytí ostatních nákladů. Ještě nejde o čistý zisk. Z něj musí provozovatel zaplatit také zaměstnance, údržbu nebo investice.

Skutečný provoz navíc komplikují náklady na start, minimální výkon a dodávky tepla. Elektrárna není rychlovarná konvice. Nelze ji libovolně vypínat a zapínat po každém pohybu grafu. Zářijová bilance proto ukazuje ekonomickou reakci dostupných zdrojů, ale sama neříká, kolik který provozovatel vydělal.

Proč českou zásuvku ovlivňuje plyn i zahraničí

Cena elektřiny nevzniká zprůměrováním výrobních nákladů všech českých elektráren. Na propojeném trhu rozhoduje nabídka, poptávka a dostupná kapacita vedení. Pro názorné vysvětlení si představme tři nabídky: část elektřiny za 20 eur, další za 80 a poslední potřebnou část za 150 eur/MWh. Pokud bez třetí nabídky nelze poptávku pokrýt, levné zdroje samy cenu nízko neudrží.

Právě tady vstupuje do hry plyn. Modelová plynová elektrárna s účinností 50 % potřebuje na jednu megawatthodinu elektřiny dvě megawatthodiny energie v palivu. Zdražení plynu o 10 eur/MWh jí tedy zvýší samotné palivové náklady přibližně o 20 eur na megawatthodinu elektřiny. Povolenky a ostatní náklady jsme zatím vynechali.

Neznamená to, že českou cenu vždy určuje plynová elektrárna. Ukazuje to ale cestu, kterou se dražší palivo může přenést do elektřiny. Význam krátkodobých cenových signálů i dlouhodobého zajištění rozebírá Mezinárodní energetická agentura v analýze uspořádání trhu.

Také přeshraniční obchod funguje oběma směry. Dovoz může pomoci při domácím nedostatku. Zahraniční poptávka zase vytváří odbyt pro české výrobce. Výrok „vyrábíme dost, proto musíme mít levno“ tuto vazbu přehlíží.

Samotný růst výroby při stejné domácí spotřebě ovšem nestačí k přesnému určení exportu. Potřebujeme znát také dovoz, čerpání přečerpávacích elektráren a další položky bilance. Bez nich by konkrétní číslo bylo spíš hádání v pracovním plášti.

Měsíční průměr vám levné nabíjení nenajde

Pro odběratele se spotovým produktem je užitečnější vlastní spotřební profil než jedna průměrná cena z titulku. Dvě domácnosti mohou odebrat stejné množství elektřiny a za komoditu zaplatit rozdílně. Jedna soustředí větší odběr do levných intervalů. Druhá nakupuje hlavně během drahých špiček.

Základní výpočet je prostý: v každém intervalu vynásobíte odebrané kilowatthodiny příslušnou cenou a výsledky sečtete. Teprve potom přidáte položky podle smlouvy. Podklady zveřejňuje OTE ve výsledcích denního trhu. Pro průběžné sledování lze využít také přehled spotových cen SmartEnergyShare.

Vezměme modelový přesun 6 kWh denně mezi intervaly s rozdílem komoditní ceny dvě koruny za kilowatthodinu. Úspora činí 12 korun denně, tedy 360 korun za třicet dní. Předpokládáme stejnou spotřebu a zanedbáváme další rozdíly v poplatcích. Žádný univerzální výnos. Jen konkrétní početní příklad.

Takový přesun může dávat smysl u ohřevu vody nebo nabíjení elektromobilu. U vaření večeře už méně. Rodinný jídelníček se nemusí stát přílohou burzovního kalendáře.

Nejdřív proto zjistěte, kolik odběru lze opravdu posunout. Pak řešte automatizaci. U pevné ceny komodity samotný přesun mezi spotovými intervaly tuto položku účtu nezlevní. Úspora může vzniknout jiným mechanismem, třeba vyšším využitím vlastní fotovoltaiky. Zaměňovat tyto situace je spolehlivý způsob, jak koupit chytrou krabičku bez chytrého výsledku.

Baterie pomůže s drahým večerem. Podzim do ní neuložíte

Bateriové úložiště umí oddělit okamžik výroby či nákupu elektřiny od okamžiku spotřeby. Tím řeší část cenového problému. Jenže každá baterie má omezenou kapacitu, výkon a účinnost. Na prospektu bývá největším písmem kapacita. Pro konkrétní provoz přitom mohou rozhodovat všechny tři parametry.

Uvažujme modelové úložiště, které má dodat 10 kWh a jehož účinnost celého cyklu je 90 %. Nabít musíme přibližně 11,1 kWh. Při modelové nákupní ceně dvě koruny za kilowatthodinu zaplatíme asi 22,20 koruny. Pokud dodaná energie nahradí nákup za pět korun, její hodnota činí 50 korun. Rozdíl je přibližně 27,80 koruny za cyklus.

Z něj se však musí zaplatit opotřebení, investice a případné další náklady. Při dvou stech takových cyklech ročně vychází rozdíl zhruba 5 560 korun před těmito náklady. Drahou baterii tedy nelze obhájit jediným screenshotem večerní špičky.

Vedle přesouvání nákupu existuje také odměňování řízené změny odběru či dodávky. Princip přibližuje stránka obchodování flexibility SmartEnergyShare. Konkrétní výnos závisí na technických podmínkách, smlouvě a dostupnosti zařízení.

V širším měřítku považuje IEA flexibilitu spotřeby za významný nástroj elektrizačních soustav. Pro domácnost z toho plyne praktické pravidlo: nejprve prověřit levnější posun spotřeby, potom dražší ukládání. A vždy porovnávat celý rok. Několik výjimečně výhodných dní návratnost investice ještě nedělá.

Sdílení elektřiny dává smysl, když se potká výroba s odběrem

Drahý trh zvyšuje zájem o energii ze střech sousedů, firem nebo obecních budov. Sdílení ale není virtuální sklad na neurčito. Výroba a odběr se musí potkat v příslušném čtvrthodinovém intervalu. Polední přebytek bez akumulace nepokryje večerní sledování televize. Princip a pravidla popisuje Energetický regulační úřad.

Modelový příklad: výrobce má za čtvrthodinu přebytek 3 kWh, zapojený odběratel odebere pouze 1 kWh. Tomuto odběrateli nelze přiřadit všechny tři. Při vhodném nastavení může další část využít někdo jiný ve skupině. Klíčem je proto vhodná kombinace odběrných míst, nikoliv samotný počet podepsaných účastníků.

Pro obec může být zajímavé propojení střechy s denním provozem kanceláří či technologického zařízení. Každý záměr ale potřebuje skutečné profily. Škola může mít dobrou střechu a zároveň slabý odběr o letních prázdninách. Roční součet tento nesoulad snadno schová.

Pozor také na distribuci. Při sdílení přes distribuční soustavu regulované platby za distribuované množství obecně zůstávají. ERÚ rozlišuje tento režim od sdílení v bytovém domě bez využití distribuční soustavy. Úsporu proto nelze automaticky počítat z celé konečné ceny elektřiny.

Obchodní postup přibližuje sdílení elektřiny přes SmartEnergyShare. Pro další čtení o komunitní energetice lze navázat na SdíleníEnergie.info. Před rozhodnutím porovnejte cenu sdílené energie, správu skupiny a skutečně využitelné množství. Levná nabídka bez souběhu výroby a spotřeby může přinést překvapivě malou úsporu.

Co udělat před zimou: otevřít smlouvu, potom aplikaci

První krok není objednávka baterie. Je to kontrola smlouvy. Máte pevnou cenu, nebo produkt navázaný na trh? Kdy končí sjednané období? Jak dodavatel účtuje obchodní přirážku? Bez těchto odpovědí nelze správně vyhodnotit ani výhodnou nabídku, ani dopad drahého září.

Druhým krokem jsou data. Stáhněte si dostupný průběh odběru a označte spotřebiče, jejichž provoz lze posouvat. U firmy přidejte omezení výroby a provozní náklady. Zastavit stroj kvůli úspoře stokoruny nedává smysl, pokud tím vznikne tisícikorunová ztráta jinde.

Třetím krokem je porovnání variant na stejném základě. U sdílení započítejte všechny související platby. U baterie pořizovací náklady a ztráty. U spotového produktu také scénář drahého období. Pro orientaci nabízí související nástroje a služby energetická platforma SES. Rozhodující ale bude výpočet nad vašimi údaji.

Zářijový návrat uhlí není důkazem, že transformace energetiky skončila. Stejně tak růst fotovoltaiky nezaručuje levnou elektřinu v každou chvíli. Investiční pohled musí spojit cenu, dostupnost výkonu a schopnost odběru reagovat.

Moje předpověď? Větší rozdíl mezi účty budou vytvářet také možnosti řízení spotřeby, nejen rozdíly mezi dodavateli. Kdo může odběr přesunout, získává další nástroj. Kdo nemůže, potřebuje dobře zvolenou smlouvu. Začněte tedy jedním konkrétním úkolem: porovnejte svůj odběr s cenami za stejné intervaly. Teprve potom vybírejte řešení.

Zdroje

• oEnergetice.cz: Zářijové ceny a růst výroby českých uhelných elektráren — zpráva Jana Budína zveřejněná 2. října 2026. Z veřejně dostupné části pocházejí údaje o zářijové výrobě, meziročním vývoji spotřeby a cenových hladinách.
• OTE: Výsledky denního trhu s elektřinou — primární zdroj intervalových cen a obchodovaných množství. Slouží k porovnávání konkrétních období; jednotlivý den nenahrazuje výpočet měsíčního průměru.
• ERÚ: Sdílení elektřiny a energetická společenství — oficiální vysvětlení principu sdílení, registrace a vyúčtování. Podstatné je zejména rozlišení režimů podle využití distribuční soustavy.
• IEA: Uspořádání trhu s elektřinou — odborná analýza fungování krátkodobých a dlouhodobých trhů, cenových signálů a zajišťování rizik.
• IEA: Flexibilita v elektroenergetice v roce 2026 — odborný podklad k řízení spotřeby a akumulaci.

Výpočty nákladů, provozních marží a úspor v článku jsou vlastní modelové příklady s výslovně uvedenými předpoklady. Nepředstavují nabídku dodavatele ani garantovanou návratnost. Zářijová čísla jsou připsána uvedenému zpravodajskému zdroji; článek je nevydává za samostatně ověřenou měsíční statistiku OTE. Odkazy na komerční služby a související blogy slouží jako doplňující rozcestníky.

Obchodujete s batteriovými úložišti nebo hledáte partnera pro flexibilitu a day trading elektřiny? SmartEnergyShare nabízí kompletní řešení pro BESS projekty od 50 do 250 kW — obchodování flexibility, SVR služby a IoT monitoring. Zjistěte víc →

Další články na toto téma najdete na: RPSavings.cz Elektřina za mínus 2 000 Kč za MWh: jak AI trading mění b... Vice o elektřina a