Fico tlačí na odkup podílu ČEZ. V září chce plně ovládnout slovenskou jadernou energetiku

TITULEK: Fico chce zmáčknout jaderné tlačítko. ČEZ může přijít o klíčový podíl na Slovensku

Slovensko chce mít nový jaderný zdroj v Bohunicích plně pod státem. Žádný český partner, žádná brzda v dozorčí radě, žádné dlouhé dohadování. Robert Fico tlačí na odkup 49% podílu ČEZ ve společnosti JESS a čas běží. Nejde jen o politické gesto. Jde o pozemky, povolení, miliardy eur a také o to, kdo bude za deset nebo patnáct let držet v ruce nejtvrdší energetickou pojistku v regionu.

ČEZ sedí na podílu, který má větší hodnotu než účetní číslo

Jadrová energetická spoločnosť Slovenska, zkráceně JESS, vznikla na konci roku 2009. Slovenský státní JAVYS v ní drží 51 procent. ČEZ má 49 procent. Na papíře má stát většinu. Jenže manažerská kontrola je postavená na konsenzu obou partnerů. A to je v jaderném projektu zásadní.

Když stavíte malou fotovoltaiku na střeše haly, řešíte statiku, připojení a ekonomiku. Když připravujete nový jaderný blok, řešíte politiku, bezpečnostní prověrky, dodavatele reaktoru, financování, Evropskou komisi, povolovací procesy a veřejnost. Každý podpis má váhu. Každé zdržení stojí peníze.

Fico proto nechce jen „nějak upravit akcionářskou strukturu“. Chce plnou kontrolu. Slovenská vláda už dříve stanovila termíny pro vypořádání vlastnictví v JESS. Podle slovenských médií se původně mluvilo o konci dubna 2026, potom o 10. červenci 2026. Ani jeden termín nebyl naplněn. Premiér následně vzkázal, že další prodlužování nechce schvalovat.

Tady začíná tvrdá část příběhu. ČEZ není charita. Je to veřejně obchodovaná společnost, ve které český stát držel ke konci roku 2025 zhruba 70 procent. Management ČEZ musí hájit hodnotu firmy. Pokud slovenský stát chce 49 procent JESS, musí nabídnout cenu, kterou půjde obhájit před akcionáři. A tady se čísla rozcházejí. Ve slovenské debatě padaly odhady kolem 90 milionů eur i kolem 190 milionů eur. Rozdíl sto milionů eur. To už není zaokrouhlení. To je menší energetická reforma.

Fico hraje o Bohunice, ale ve skutečnosti i o Mochovce

Veřejně se mluví hlavně o JESS a novém zdroji v Jaslovských Bohunicích. Jenže slovenská jaderná mapa je širší. Slovenské elektrárne provozují jaderné bloky v Mochovcích a Bohunicích, vodní elektrárny i další bezemisní zdroje. Po dokončení transakce z roku 2025 drží přes Slovak Power Holding 66 procent Slovenských elektráren český EPH. Slovenský stát má 34 procent.

Fico zároveň podporuje myšlenku, aby stát po spuštění čtvrtého bloku Mochovců získal dalších 17 procent Slovenských elektráren. Tím by se dostal na 51 procent. To už by nebyla jen kontrola nad novým projektem. To by byl návrat státu do pozice hlavního hráče v největším výrobci elektřiny na Slovensku.

Cena? Ministryně hospodářství Denisa Saková mluvila o tom, že 17% podíl ve Slovenských elektrárnách může stát stovky milionů až tři miliardy eur. Velký rozptyl. Ale pochopitelný. Jaderná aktiva se neoceňují jako sklad kancelářských židlí. Hodnotí se výroba, budoucí cash flow, dluh, regulační riziko, ceny elektřiny, životnost bloků, investice do bezpečnosti a politický tlak.

Pro české čtenáře je důležité rozlišit dvě věci. ČEZ vlastní 49 procent v JESS, tedy v projektové společnosti pro nový jaderný zdroj. EPH ovládá 66 procent Slovenských elektráren, tedy provozovatele existujících výrobních aktiv. Ve veřejné debatě se to snadno sleje dohromady. Politicky to ale směřuje jedním směrem: slovenský stát chce mít jadernou energetiku víc ve svých rukou.

Bezpečnost není jen plot kolem elektrárny

Kategorie „Bezpečnost“ u tohoto tématu sedí víc, než se na první pohled zdá. U jádra se bezpečnost často zužuje na reaktor, havarijní plány a fyzickou ochranu areálu. Jenže energetická bezpečnost má i vlastnickou vrstvu.

Kdo rozhoduje o investici? Kdo schvaluje dodavatele technologie? Kdo nese riziko zpoždění? Kdo má přístup k citlivým datům? Kdo dokáže projekt zastavit nebo zpomalit? V jaderném projektu jsou tyto otázky stejně důležité jako beton v kontejnmentu.

Slovensko si pamatuje, co znamená závislost na dovozu energií. Po roce 2022 se v Evropě změnil slovník. Plyn už není jen komodita. Elektřina není jen faktura. Přenosová soustava není jen technická infrastruktura. Všechno je bezpečnostní téma. A jaderný zdroj s životností 60 let je skoro ústavní rozhodnutí, jen má chladicí věže.

Plná státní kontrola může zrychlit rozhodování. To je argument Ficovy vlády. Může také snížit počet akcionářských konfliktů při výběru dodavatele. Jenže má i rizika. Když se z projektu vytratí silný průmyslový partner, stát přebírá víc odpovědnosti sám. Politici rádi stříhají pásky. Méně rádi vysvětlují prodražení o miliardu eur.

Opozice na Slovensku proto varuje před netransparentností. Ne nutně proto, že by nový jaderný zdroj nedával smysl. Ale proto, že státní megaprojekty bez tvrdé kontroly umějí bobtnat. A jaderný projekt bobtná rychleji než rozpočet ministerstva po volebním slibu.

Cena elektřiny na burze dává jaderným plánům silný argument

Jádro má jednu vlastnost, kterou politici milují: vyrábí hodně, stabilně a bez přímých emisí CO₂. Na volatilním trhu je to silný příběh. Jenže elektřina už dávno není svět jednoduchých ročních ceníků.

Podle dat OTE se český denní trh v létě 2026 pohyboval ve výrazných hodinových výkyvech. OTE například na své úvodní stránce uváděl pro 23. červenec 2026 spotový index BASE LOAD 117,91 EUR/MWh. Přepočteno kurzem kolem 24,5 Kč za euro jde zhruba o 2 890 Kč/MWh bez distribuce, daní a marže obchodníka. Historické přehledy spotových cen ukazují, že srpen 2026 se v českém spotu pohyboval kolem průměru přes 3 000 Kč/MWh. A hlavně: rozdíly mezi levnými a drahými hodinami byly obrovské.

To je důležité pro každého, kdo dnes řeší energetické poradenství, nákup elektřiny nebo návratnost fotovoltaiky. Jádro umí dodat základní výrobu. Neumí ale samo vyřešit hodinové špičky, přebytky z fotovoltaiky v poledne nebo večerní drahé hodiny. Tam nastupuje flexibilita, řízení spotřeby, baterie a sdílení elektřiny.

Firmy, obce i domácnosti proto nemají čekat, až se v Bohunicích jednou roztočí turbína. Praktické kroky se dělají teď. Kdo má vlastní výrobu, může řešit přetoky a odběr v rámci komunitní energetiky přes sdílení elektřiny. Kdo nakupuje ze sítě, měl by sledovat spotové ceny elektřiny a vědět, kdy se mu vyplatí spustit technologii, chlazení nebo nabíjení. A kdo má větší provoz, měl by brát vážně energetické poradenství, protože špatný tarif a špatně řízená spotřeba umí sežrat víc peněz než neefektivní stroj ve výrobě.

Obnovitelné zdroje nejsou soupeř jádra. Jsou pojistka proti čekání

Debata jádro versus obnovitelné zdroje je oblíbená, ale líná. Slovensko i Česko budou potřebovat obojí. Jádro pro stabilní výrobu. Fotovoltaiku pro rychlé lokální snížení odběru ze sítě. Baterie a flexibilitu pro práci s hodinovou cenou. Bioplyn, vodu a řízení spotřeby tam, kde dávají smysl.

Nový jaderný blok se nepřipojí za dva roky. Ani za pět. Pokud se Slovensko rozhodne pro velký blok v Bohunicích, bude řešit licencování, financování, dodavatele, stavební přípravu a evropská pravidla veřejné podpory. Mezitím podniky platí účty každý měsíc. Domácnosti řeší zálohy každý rok. Obce přemýšlejí, jak udržet školu, úřad a čistírnu odpadních vod v rozumných nákladech.

Tady dává smysl praktická energetika. Fotovoltaika na střeše firmy. Sdílení přebytků mezi odběrnými místy. Akumulace tam, kde vychází ekonomika. Monitoring spotřeby. Smlouva, která odpovídá reálnému profilu odběru. Pro výrobce elektřiny z FVE je relevantní řešení pro výrobce FVE. Pro podniky zase energetické řešení pro firmy. A celé to může zastřešit platforma SmartEnergyShare, pokud firma nechce řídit energii v excelu a modlitbou.

Více k praktickému využití přebytků z fotovoltaiky najdete také na ShareElectric.cz. Komunitní energetiku a sdílení mezi více odběrnými místy dlouhodobě sleduje i SdileniElektriny.com.

Co z toho plyne pro české firmy a domácnosti

Na první pohled je to slovenský příběh. Fico, Saková, JAVYS, ČEZ, EPH, Bohunice. Jenže český dopad je přímý. ČEZ je strategická česká firma. Český stát je jejím hlavním akcionářem. EPH je česká skupina s obrovským vlivem ve středoevropské energetice. A propojené trhy znamenají, že slovenské výrobní kapacity nejsou uzavřený ostrov.

Když Slovensko posílí státní kontrolu nad jádrem, může to změnit investiční tempo, obchodní strategii i přístup k exportům. Nemusí to zítra pohnout vaší fakturou. Ale v horizontu let to ovlivní regionální bilanci výkonu. Zvlášť pokud poroste spotřeba kvůli elektromobilitě, datovým centrům, tepelným čerpadlům a průmyslové elektrifikaci.

Pro odběratele je nejhorší čekat na velkou politickou spásu. Jaderný blok je strategický projekt. Úspora ve firmě je provozní disciplína. Jedno nevylučuje druhé. Energetický manažer dnes musí sledovat burzu, regulaci, vlastní spotřebu a možnosti flexibility. Zdrojem základní orientace v české regulaci je ERÚ, data o trhu zveřejňuje OTE. Bez těchto dat je debata o ceně elektřiny jen hospodská předpověď počasí.

Fico může v září 2026 politicky přitvrdit a tlačit na rychlé vypořádání s ČEZ. Může také narazit na cenu, právní procesy a realitu oceňování. Pokud stát přeplatí, opozice bude křičet. Pokud nezaplatí dost, ČEZ nebude mít důvod spěchat. A pokud se celé vypořádání protáhne, nový jaderný zdroj v Bohunicích dostane další zpoždění ještě před startem.

Závěr: jaderná kontrola bude drahá. Nečinnost ještě dražší

Slovenská vláda chce mít jadernou energetiku pod pevnější státní rukou. Politicky to dává Ficovi silný slogan. Bezpečnostně to má logiku. Ekonomicky to ale bude bolet. Odkup 49 procent JESS od ČEZ může stát desítky až stovky milionů eur. Případný nákup 17 procent Slovenských elektráren může být úplně jiná liga.

Pro trh je klíčové, jestli stát zvládne postup transparentně. Jádro potřebuje důvěru. Ne tiskové konference. Pokud se z odkupu stane politická zkratka, prodraží se nejen transakce, ale i celý projekt. Pokud se povede férově, Slovensko získá jasnější kontrolu nad jedním z největších energetických rozhodnutí své moderní historie.

Kontroverzní předpověď? Slovensko nakonec podíl ČEZ v JESS získá. Ne proto, že to bude levné. Ale proto, že politická vůle je tentokrát silnější než účetní opatrnost. Skutečný účet ale nepřijde v září. Přijde až ve chvíli, kdy se bude vybírat dodavatel, podepisovat financování a vysvětlovat, proč nová jaderná bezpečnost stojí víc, než se říkalo na začátku.

Zdroje

Obchodujete s batteriovými úložišti nebo hledáte partnera pro flexibilitu a day trading elektřiny? SmartEnergyShare nabízí kompletní řešení pro BESS projekty od 50 do 250 kW — obchodování flexibility, SVR služby a IoT monitoring. Zjistěte víc →

Další články na toto téma najdete na: ShareElectric.cz Proč francouzské hydro aukce zajímají i český trh Vice o temelín