Návrat uhlí? Spotřeba má mírně vzrůst, rozhodující jsou ale asijské ekonomiky

Svět má letos spotřebovat 8,94 miliardy tun uhlí. Rekord. Po letech výstavby solárních elektráren, větrníků a baterií to zní jako špatně doručená zpráva z minulého století. Jenže právě takový výhled pro rok 2026 zveřejnila Mezinárodní energetická agentura. Zdroj: IEA.

Evropský plyn mezitím zdražuje a v Česku ubylo záporných cen elektřiny. Zdánlivě jasný příběh: fosilní paliva se vracejí. Ve skutečnosti se potkávají tři různé děje. Asijská poptávka, napjatý trh s plynem a evropská soustava, která pořád neumí dost pružně zacházet s přebytky. Pro českého odběratele z toho plyne praktická otázka: kolik peněz stojí spotřeba ve špatnou chvíli?

Návrat uhlí? Především návrat nejistoty

Podle pololetní aktualizace IEA má světová spotřeba uhlí v roce 2026 vzrůst o 1,2 %. Jde o prognózu, nikoli uzavřený roční výsledek. Ještě předchozí výhled přitom počítal s poklesem. Obrat agentura spojuje zejména s krizí na Blízkém východě, dražším plynem a počasím ovlivněným jevem El Niño. Zdroj: IEA.

Procento vypadá nenápadně. Při téměř devítimiliardové základně ale znamená řádově sto milionů tun navíc. Přibližně tolik činí rozdíl mezi zaokrouhleným odhadem spotřeby za rok 2025 a letošní prognózou. „Mírný růst“ je tedy statisticky správně. Z pohledu množství vytěženého paliva už to tak drobně nepůsobí.

Samotné slovo návrat má ovšem háček. Uhlí ze světové energetiky nikdy nezmizelo. Navíc neslouží jen elektrárnám. Odebírají ho hutě, cementárny a chemický průmysl. Pokles výroby elektřiny z uhlí proto nemusí znamenat stejně velký pokles jeho celkové spotřeby.

Stejně snadno se plete podíl s objemem. Představme si zemi, která zvýší výrobu elektřiny ze 100 na 110 jednotek. Uhelná výroba zůstane na 50. Podíl uhlí klesne z poloviny přibližně na 45 %, ale elektrárny vyrobí pořád stejně. Energetická transformace postupuje. Spotřeba uhlí přitom nemusí ustoupit ani o krok.

O světovém výsledku rozhodne hlavně Asie

Čína podle IEA spotřebovává přes 56 % světového uhlí. Pro rok 2026 agentura očekává zvýšení její poptávky o jedno procento přibližně na pět miliard tun. Tak malá procentní změna představuje kolem padesáti milionů tun. Pro srovnání: spotřeba celé Evropské unie má letos dosáhnout přibližně 276 milionů tun. Zdroj: IEA.

Tady je důvod, proč evropské titulky často zkreslují měřítko. Uzavření jednoho českého dolu je zásadní pro zaměstnance, region i navázanou teplárnu. Globální bilanci však mnohem výrazněji ovlivní čínská průmyslová výroba, počasí nebo dostupnost jiných zdrojů.

Také Indie ukazuje, proč nelze kreslit rovnou čáru do budoucnosti. V roce 2025 tam podle IEA klesla výroba elektřiny z uhlí přibližně o 3 %. Silný a časný monzun zvýšil výrobu vodních elektráren a omezil potřebu chlazení. Současně ovšem rostla výroba oceli, která část poklesu poptávky po uhlí vyrovnávala. Zdroj: IEA, přehled roku 2025.

Další proměnnou představují nové elektrárny. Instalovaný výkon říká, kolik může zařízení vyrábět. Neříká, kolik skutečně vyrobí. Modelový blok o výkonu 1 GW dodá při dvou tisících hodinách plného využití 2 TWh ročně. Při šesti tisících hodinách už 6 TWh. Stejný komín, trojnásobná výroba. Počítat pouze nové bloky je proto stejně ošidné jako odhadovat provoz na silnicích podle počtu garáží.

Plyn nad 86 eury mění elektrárnám kalkulačku

Dne 13. října 2026 vystoupil kontrakt na plyn s dodáním v následujícím měsíci v nizozemském uzlu TTF až na 86,79 eura za MWh. Podle zprávy ČTK zveřejněné na oEnergetice.cz šlo o nejvyšší úroveň od prosince 2022. Růst souvisel s výpadky dodávek z Blízkého východu a nízkými německými zásobami. To je konkrétní obchodní den a konkrétní kontrakt, nikoli cena všech evropských dodávek plynu. Zdroj: oEnergetice.cz.

Dopad na výrobu elektřiny ukáže jednoduchý model. Při ceně plynu 86 eur za MWh a elektrické účinnosti paroplynové elektrárny 58 % vychází samotné palivo přibližně na 148 eur za vyrobenou MWh elektřiny. Bez emisních povolenek, údržby a dalších nákladů. Při modelové ceně plynu 40 eur by stejný výpočet dával asi 69 eur.

Tak velký rozdíl může změnit pořadí elektráren, které se vyplatí provozovat. Pokud je dostupný uhelný blok, dražší plyn mu otevírá prostor. IEA letos skutečně popisuje přechod části výroby z plynu na uhlí v některých evropských a asijských zemích. Zdroj: IEA.

Z toho ale neplyne automatický recept na levnou elektřinu. Také uhlí něco stojí. Evropské elektrárny navíc zatěžují náklady na emise a rozhoduje jejich účinnost. Levnější provoz jednoho bloku také nezaručuje nižší cenu pro všechny odběratele. Trh není podniková kalkulačka s jedním řádkem.

Záporných cen v Česku ubylo. Španělsko jede opačně

Za leden až září 2026 zaznamenal český denní trh podle přehledu oEnergetice.cz 278 záporných hodin. Meziročně o 11,7 % méně. Německo vykázalo 471 hodin proti předchozím 519. Ve Španělsku se ale jejich počet zvýšil z 550 na 889. Pro srovnatelnost přehled pracuje s hodinovými údaji, nikoli prostým počtem záporných čtvrthodin. Zdroj: oEnergetice.cz.

Evropa tedy nemá jeden společný vývoj. Liší se počasí, skladba elektráren, spotřeba i možnosti přeshraničního přenosu. Levný přebytek v jedné oblasti nemusí být možné celý dopravit jinam. Vedení má omezenou kapacitu. Elektřina neposílá žádost o objížďku přes internet.

Záporná cena obecně vzniká tehdy, když nabídky výrobců a poptávka vyústí v cenu pod nulou. Některým zdrojům se vyplatí zaplatit za pokračování výroby, protože odstavení a opětovné spuštění by bylo ještě dražší. Tento mechanismus popisuje také IEA ve zprávě o elektřině.

Menší počet záporných hodin proto sám o sobě nedokazuje, že je soustava pružnější. Může odrážet i vyšší spotřebu nebo méně příznivé počasí pro výrobu. A především nic neříká o celoročním účtu. Rok s menším množstvím záporných cen může být pro odběratele dražší. Nula není hranice mezi dobrou a špatnou energetikou.

Český účet nezlevní samotná zpráva o uhlí

Také česká data vyžadují opatrnost. Podle říjnového článku oEnergetice.cz vycházejícího ze statistiky MPO dosáhla dodávka energetického uhlí na domácí trh v prvním pololetí 2026 přibližně 13,3 milionu tun. Meziročně o 2,3 % více. Jde však o předběžný ukazatel dodávky ke spotřebě, který pracuje s těžbou, zahraničním obchodem a zásobami. Není to definitivní součet skutečně spáleného uhlí. Zdroj: oEnergetice.cz.

Pro domácnost je mezitím podstatné, jak má sjednanou cenu. Fixovaný produkt a smlouva navázaná na krátkodobý trh přenášejí burzovní změny odlišně. Záporná velkoobchodní cena také automaticky neznamená zápornou konečnou cenu odebrané elektřiny. Zůstávají další položky podle tarifu a smlouvy.

Začít lze u skutečných cenových intervalů. Výsledky denního trhu OTE umožňují sledovat jednotlivé čtvrthodiny. Přehled nabízí také stránka spotových cen elektřiny Smart Energy Share.

Teprve potom má smysl řešit přesouvání odběru. Modelový příklad: domácnost přesune 5 kWh denně mezi intervaly s rozdílem nákupní ceny dvě koruny za kWh. Hrubá úspora činí deset korun denně, při dvou stech takových dnech dva tisíce korun. Bez změny celkové spotřeby. Výsledek není příslib výdělku. Ukazuje však, proč se vyplatí nejdřív nastavit ohřev vody a nabíjení auta, než objednávat drahou techniku.

Baterie potřebuje cenový rozdíl, ne nutně zápornou cenu

Bateriové úložiště může mít smysl i tehdy, když cena elektřiny celý den zůstane nad nulou. Rozhoduje rozdíl mezi nákupem a pozdějším využitím energie. A také ztráty. Baterie není kasička, ze které večer vysypete přesně tolik elektřiny, kolik jste do ní ráno nasypali.

Uvažujme čistě modelový obchod. Úložiště nakoupí 1 MWh za 50 eur. Při celkové účinnosti cyklu 90 % později dodá 0,9 MWh. Pokud ji prodá za 150 eur za MWh, získá 135 eur. Rozdíl proti nákupu činí 85 eur.

To ještě není zisk. Chybí opotřebení baterie, případné síťové platby, obchodní poplatky, financování a vlastní spotřeba zařízení. Když prodejní cena klesne na 80 eur, tržba dosáhne jen 72 eur. Před ostatními náklady zůstane 22 eur. Stejná baterie, stejná účinnost, úplně jiná ekonomika.

Provozovatel proto potřebuje rozlišit vlastní spotřebu, obchodování a poskytování flexibility. Příslušnou nabídku lze prozkoumat na stránce obchodování flexibility. U konkrétního projektu je nutné ověřit dostupnost služby, technické podmínky a způsob odměňování.

Dobré řízení přitom nemusí být efektní. Někdy pouze zabrání vybití baterie před večerní špičkou. Jindy pozná, že se další cyklus nevyplatí. Právě schopnost nic neudělat může být ekonomicky cennější než neustálé obchodování.

Sdílení funguje, když má přebytek svého odběratele

Další možností je najít pro přebytky fotovoltaiky spotřebu jinde. Sdílení ale není sezónní úschovna. Podle ERÚ musí výroba a odpovídající odběr pro vyhodnocení sdílení časově souhlasit v patnáctiminutovém intervalu. Při využití distribuční soustavy navíc odběratel dál hradí příslušnou regulovanou složku ceny vztaženou k odebrané energii. Zdroj: ERÚ.

Představme si obecní fotovoltaiku na škole. Za běžného vyučování část výroby spotřebuje budova. O prázdninách ale může vznikat přebytek. Pokud ve stejnou dobu odebírá elektřinu jiný vhodně zapojený obecní objekt, vzniká prostor pro sdílení. Jestli všechny budovy potřebují elektřinu až večer, samotné administrativní propojení problém nevyřeší.

Základem je proto porovnání průběhů výroby a spotřeby. Roční součty nestačí. Dva objekty mohou vykázat stejnou roční spotřebu, ale jeden ji soustředí do pracovních dopolední a druhý do večerů. Pro solární přebytky mají zcela odlišnou hodnotu.

Praktické možnosti představuje sdílení elektřiny prostřednictvím Smart Energy Share. Související čtení o komunitní energetice nabízí ShareElectric.cz.

Ekonomický výsledek závisí na dohodnuté ceně, poplatcích a skutečně přiřazeném množství. Pro výrobce je podstatné porovnat výnos se standardním výkupem. Pro odběratele cenu sdílené elektřiny s tím, co by ve stejný okamžik platil dodavateli. Teprve tato dvojice výpočtů ukáže, zda spolupráce dává smysl oběma stranám.

Nejbližší inovace může začít nastavením bojleru

Zprávy o rekordní spotřebě uhlí snadno vyvolají pocit, že jednotlivý odběratel nemá co řešit. Čínský průmysl ani evropské zásobníky plynu skutečně neovlivní. Může ale změnit, kolik elektřiny nakupuje v drahých intervalech a kolik vlastní výroby prodává v těch nejlevnějších.

První krok je obyčejný: získat průběhová data. Druhý znamená najít spotřebiče, jejichž provoz lze posunout bez omezení pohodlí nebo výroby. Ohřev vody, nabíjení vozidel či některé čerpací procesy nabízejí jiný prostor než osvětlení kanceláře. Třetím krokem je propočet podle skutečné smlouvy, včetně všech dodatečných nákladů.

Teprve potom přichází rozhodování o baterii, sdílení nebo automatizaci. U služeb platformy Smart Energy Share má proto smysl začít konkrétním odběrným profilem a požadovat výpočet pro vlastní provoz. Obecná procenta úspor se čtou příjemně. Fakturu ale platí konkrétní elektroměr.

Moje předpověď? Výhodu získají projekty, které zvládnou dobře využívat i obyčejné cenové rozdíly. Spoléhat na několik mimořádně záporných odpolední bude čím dál ošidnější podnikatelský plán.

Než tedy začnete sázet na návrat uhlí nebo kupovat další kilowatthodiny bateriové kapacity, podívejte se na vlastní spotřebu po čtvrthodinách. Možná zjistíte, že první úspora čeká v nastavení zařízení, které už máte doma.

Zdroje

• IEA: Vývoj světové poptávky po uhlí, pololetní aktualizace 2026. Podklad pro globální prognózu a srovnání Číny s Evropskou unií. Uváděné hodnoty pro rok 2026 představují výhled, který se může změnit podle počasí, cen paliv a hospodářského vývoje jednotlivých regionů.

• oEnergetice.cz: Plyn se obchoduje nejdráž za skoro čtyři roky. Zpráva z 13. října 2026 dokládá cenu sledovaného kontraktu TTF. Burzovní údaj je v článku oddělen od modelového propočtu palivových nákladů elektrárny i od cen účtovaných domácnostem.

• oEnergetice.cz: Záporných cen v Česku ubylo, evropské trendy se liší. Srovnání za leden až září 2026. Používá hodinové vyjádření kvůli meziroční srovnatelnosti; jeho výsledky proto nelze bez úpravy zaměňovat s počtem záporných čtvrthodin.

• OTE: Výsledky denního trhu s elektřinou. Primární zdroj pro kontrolu cen jednotlivých obchodních intervalů. Pro posouzení vlastní úspory je potřeba tyto ceny spojit se skutečným odběrem a cenovým vzorcem konkrétní dodavatelské smlouvy.

• ERÚ: Sdílení elektřiny a energetická společenství. Vysvětlení časového souběhu výroby a spotřeby i účtování distribučních služeb. Pomáhá odlišit finanční přínos sdílení od mylné představy, že sdílená elektřina automaticky odstraňuje všechny položky faktury.

Obchodujete s batteriovými úložišti nebo hledáte partnera pro flexibilitu a day trading elektřiny? SmartEnergyShare nabízí kompletní řešení pro BESS projekty od 50 do 250 kW — obchodování flexibility, SVR služby a IoT monitoring. Zjistěte víc →

Další články na toto téma najdete na: SmartEnergyShare.info Páteční kolaps cen elektřiny má dohru: Cenový limit na de... Vice o sdílení elektřiny