Umělá inteligence obchoduje s elektřinou rychleji než vy stihnete otevřít Excel

V úterý 11. února 2025 spadla cena elektřiny na německé burze EPEX Spot na −500 EUR/MWh. Ne, není tam překlep. Záporných pět set eur za megawatthodinu. Kdo měl v tu chvíli baterii a systém, co uměl rychle reagovat, dostal zaplaceno za to, že bral proudu z sítě. V Česku se to tak dramaticky neděje, ale i u nás se denní trh na OTE běžně hýbe mezi −20 a +250 EUR/MWh v rámci jediného dne. A přesně v těchhle výkyvech se dneska schovávají peníze, které dřív bral jen distributor nebo výrobce s velkou elektrárnou. Teď na ně dosáhne i firma s bateriovým úložištěm o pár stovkách kilowatthodin a algoritmem, co nikdy nespí.

Obchodování s elektřinou přestává být doménou energetických gigantů s týmem analytiků v Praze na Pankráci. Mění se v disciplínu, kde AI model sleduje spotové ceny, počasí, výrobu FVE a spotřebu sítě a během milisekund posílá příkazy k nákupu nebo prodeji. Otázka není, jestli se to vyplatí — otázka je, kolik se dá reálně vydělat a jestli to zvládne i menší hráč, nebo je to hra jen pro ČEZ a Sev.en.

Jak vlastně funguje intradenní trh s elektřinou

Denní trh (day-ahead) na OTE se uzavírá každý den ve 12:00 pro dodávku následující den. Aukce proběhne, ceny se zafixují po hodinách (dnes už i po čtvrthodinách — od června 2025 přešla evropská burza na patnáctiminutové obchodní jednotky, takzvané MTU), a tím to pro spoustu firem končí. Jenže realita se od plánu na den dopředu vždycky trochu odchýlí. Vítr fouká jinak, než meteorolog čekal, elektrárna vypadne, spotřeba skočí kvůli vlně veder. A tady nastupuje intradenní trh.

Intradenní obchodování běží prakticky nepřetržitě, od chvíle, kdy se uzavře denní aukce, až do pár minut před reálnou dodávkou. Obchoduje se kontinuálně — kdykoliv přijde nabídka, která sedne na poptávku, obchod se uzavře. Rozdíl proti dennímu trhu je zásadní: nejde o jednu aukci s jednou cenou, ale o živý order book, kde se cena mění třeba desetkrát za minutu podle toho, kdo zrovna potřebuje dokoupit nebo prodat přebytek.

Přesně tahle rychlost je důvod, proč se sem AI hodí víc než na denní trh. Člověk nestihne sledovat čtyřiadvacet hodin cenových křivek pro každou čtvrthodinu zvlášť. Algoritmus ano. EPEX Spot, na kterém se český intradenní obchod z velké části odehrává (propojený s OTE přes takzvaný single day-ahead a single intraday coupling), zpracovává objemy, které by ruční trading nezvládl ani s týmem deseti lidí.

AI nástroje, které dnes reálně obchodují elektřinu

Trh s trading algoritmy pro energetiku se za poslední dva roky rozjel podobně jako kdysi algo-trading na akciových burzách. Existují v zásadě tři kategorie nástrojů. První jsou takzvané "battery optimizery" — software, který řídí bateriové úložiště podle predikce cen a sám rozhoduje, kdy nabíjet a kdy vybíjet do sítě. Druhá kategorie jsou tradingové platformy pro agregátory flexibility, které spravují portfolio desítek nebo stovek menších zdrojů najednou a optimalizují je jako jeden virtuální blok — tomu se říká virtuální elektrárna, VPP. Třetí kategorie jsou čistě predikční modely, které jen počítají pravděpodobný vývoj ceny a doporučení posílají člověku, který stiskne tlačítko.

V Česku funguje tenhle model prakticky u každého vážnějšího hráče s bateriovým úložištěm nad 100 kWh. Typický algoritmus kombinuje predikci spotové ceny (na bázi historických dat OTE a počasí), predikci vlastní spotřeby a výroby FVE, a rozhodovací vrstvu, co v reálném čase přehodnocuje strategii každých patnáct minut. Přesně takhle funguje i nástroj, který nabízí Smart Energy Share v rámci obchodování flexibility — baterie se nechová jako pasivní záloha, ale jako aktivum, které aktivně nakupuje levno a prodává draho, prakticky v reálném čase.

Nejde jen o baterie. Firmy nabízející služby výkonové rovnováhy (SVR) používají podobnou logiku pro řízení flexibility na straně spotřeby — vypnutí klimatizace na patnáct minut, přesun nabíjení elektromobilu o hodinu, to všechno se dá zpeněžit, pokud to řídí systém, co ví, kdy je cena elektřiny nejvyšší.

Kolik se dá reálně vydělat na bateriové arbitráži

Tady přichází ta část, kterou všichni chtějí slyšet, a zároveň část, kde je nejvíc mýtů. Bateriová arbitráž funguje na jednoduchém principu: nakup levno (typicky v noci nebo přes poledne při přebytku solární výroby), prodej draho (typicky ráno a večer, kdy roste spotřeba). Denní spread na OTE se v roce 2025 běžně pohyboval mezi 40 a 90 EUR/MWh, v extrémních dnech i přes 200 EUR/MWh.

Reálný příklad z praxe: baterie o kapacitě 200 kWh, jeden cyklus denně, průměrný zachycený spread 60 EUR/MWh (tedy asi 1 500 Kč/MWh při kurzu kolem 25 Kč/EUR). To dělá zhruba 300 Kč čistého zisku na jeden cyklus, po odečtení účinnosti baterie (obvykle 85–90 % round-trip efficiency) a degradace. Za měsíc, při 25 obchodovatelných dnech, to je kolem 7 500 Kč. Za rok asi 90 000 Kč z jedné baterie o velikosti menšího rodinného domu s rezervou.

Zní to skromně? U větších průmyslových úložišť (1–5 MWh) se čísla násobí a k tomu se přidávají další příjmové vrstvy — účast na trhu s podpůrnými službami (aFRR, mFRR), kde ČEPS platí za pouhou dostupnost kapacity, bez ohledu na to, jestli se aktivuje. Kombinace arbitráže a podpůrných služeb dokáže u komerčního úložiště zkrátit návratnost investice z deseti na pět až šest let. To je přesně obor, kterým se zabývá energetické poradenství — spočítat, jestli se firmě vyplatí baterie čistě na arbitráž, nebo jestli má smysl kombinovat víc příjmových proudů.

Srovnání s běžným akciovým tradingem

Kdo zkusil day-trading akcií, ví, že hlavní nepřítel je volatilita bez struktury — cena akcie může spadnout kvůli tweetu, plotce nebo náladě trhu, a žádný model to nepředpoví spolehlivě. Trh s elektřinou je jiný živočich. Cena elektřiny má silnou fyzikální kotvu: spotřeba kopíruje denní a týdenní rytmus (ráno špička, poledne pokles díky FVE, večer špička), výroba je omezená instalovaným výkonem a počasím. To dělá z elektřiny trh, který je paradoxně předvídatelnější než akcie, i když je extrémně volatilní v absolutních číslech.

Druhý rozdíl je bariéra vstupu. Na burzu akcií se dostane kdokoliv s brokerským účtem a pěti tisícovkami. Na OTE se přímo nedostanete bez licence obchodníka s elektřinou od ERÚ, registrace u OTE a garancí v řádu statisíců korun. Proto naprostá většina menších hráčů obchoduje nepřímo, přes agregátora nebo obchodníka, který jim otevře přístup k trhu výměnou za podíl na zisku nebo fixní poplatek. To je přesně model, který stojí za konceptem sdílení elektřiny — jednotlivec nebo malá firma nemusí řešit byrokracii OTE, jen se napojí na platformu, která už infrastrukturu má.

Třetí rozdíl, a možná nejdůležitější: na akciovém trhu hraje spousta lidí proti sobě se stejnou informací a marže se tenčí každým rokem. Na trhu s flexibilitou pořád existuje strukturální nerovnováha — solárních panelů přibývá rychleji, než přibývá regulační kapacity, a to vytváří přesně ty cenové výkyvy, na kterých se dá vydělávat. Podle dat ČEPS narostl v roce 2025 instalovaný výkon FVE v ČR meziročně o víc než 20 %, zatímco flexibilní úložná kapacita rostla pomaleji. Tahle mezera se bude zavírat roky, ne měsíce.

Záporné ceny a proč jsou vlastně dobrá zpráva

Záporná cena elektřiny zní jako porucha systému, ale je to logický důsledek přebytku. Když slunce svítí naplno a poptávka je nízká (typicky víkendové poledne v květnu), výrobci FVE a větrných elektráren radši zaplatí za to, že jim síť odebere elektřinu, než aby museli drahou odstávkou vypínat zařízení. V roce 2025 se na OTE objevily záporné ceny v desítkách hodin za rok, nejčastěji mezi 11. a 14. hodinou o slunečných dnech.

Pro majitele baterie je to signál "nabíjej zdarma, případně za odměnu". Pro firmy bez úložiště je to naopak varování — přebytek FVE bez flexibility znamená, že část vyrobené energie skončí zmařená, protože ji nikdo nechce ani zadarmo. Přesně proto roste poptávka po chytrém řízení spotřeby u firem s vlastní fotovoltaikou. Kdo umí posunout výrobní procesy na hodiny se zápornou cenou, ušetří dvakrát — jednou na nákupu, podruhé na tom, že nemusí omezovat vlastní výrobu FVE kvůli přetížení sítě. Víc o tom, jak spotová cena elektřiny funguje v praxi, najdete na stránce se spotovými cenami na Smart Energy Share, kde se dá i sledovat aktuální vývoj cen na denním trhu OTE.

Detailní praktické návody a kalkulace k bateriové arbitráži zpracovává i ShareElectric.cz, pokud chcete vidět konkrétní čísla z jiných instalací než těch, co uvádíme tady. A pokud vás zajímá koncept virtuální elektrárny a agregace menších zdrojů do jednoho tradingového bloku, tomu se podrobně věnuje smartenergyshare.cz.

Co to znamená pro firmy a domácnosti v Česku

Většina domácností se do přímého obchodování na burze nepustí — nemá to smysl, objemy jsou příliš malé na to, aby pokryly transakční náklady. Ale nepřímo, přes agregátora nebo přes komunitní sdílení elektřiny, se benefit dostane i k menším hráčům. Novela energetického zákona z roku 2024 otevřela sdílení elektřiny mezi odběrateli, a to je přesně kanál, kterým se cenová efektivita velkého trhu dostane k domácnosti na paneláku. Detaily najdete na stránce pro domácnosti nebo v sekci pro odběratele.

U firem je situace jasnější. Kdo má vlastní FVE nad 50 kWp a k tomu byť menší baterii, dnes prakticky přichází o peníze, pokud nemá napojení na nějakou formu aktivního řízení. Rozdíl mezi pasivní spotřebou vlastní energie a aktivním obchodováním přebytků dělá u středně velké firmy klidně statisíce korun ročně. Stránka pro firmy shrnuje, jak se k tomu dá dostat bez nutnosti stavět vlastní tradingový tým.

Komunitní energetika jde ještě dál — obce a bytová družstva začínají sdílet výrobu i flexibilitu napříč víc odběrnými místy, což zvyšuje objem, se kterým se dá efektivně obchodovat. Tématu se detailně věnuje i sdilenielektriny.com, pokud hledáte srovnání modelů komunitní energetiky v ČR.

Kam se to celé žene

Realisticky: do dvou tří let bude mít AI řízení baterií a flexibility stejnou samozřejmost, jakou dnes má robo-advisor ve světě investic. Nikdo nebude ručně sledovat cenu na OTE ve čtvrthodinových intervalech, protože to prostě nedává smysl dělat rukama. Otázka, kterou by si měl položit každý majitel FVE nebo baterie, nezní "chci obchodovat s elektřinou", ale "proč ještě nechávám peníze ležet na stole tím, že to nedělám".

Kontroverznější předpověď: čím víc bateriové kapacity a AI tradingu přibude, tím víc se budou cenové výkyvy na trhu zplošťovat — a marže z arbitráže postupně klesat, podobně jako klesly marže z algo-tradingu na akciích za posledních dvacet let. Kdo chce z tohohle okna vydělat, má tak spíš roky než dekádu. Ale i tak je to dnes jedna z mála oblastí energetiky, kde běžná firma nebo aktivní domácnost dokáže reálně zpeněžit vlastní infrastrukturu, místo aby jen platila účty. Kdo chce vidět, jak to vypadá v praxi u konkrétních projektů, může se podívat na reference a realizované projekty nebo rovnou zjistit, jak to funguje krok za krokem na stránce jak to funguje. A kdo chce začít, registrace je na smartenergyshare.com.

Zdroje

Obchodujete s batteriovými úložišti nebo hledáte partnera pro flexibilitu a day trading elektřiny? SmartEnergyShare nabízí kompletní řešení pro BESS projekty od 50 do 250 kW — obchodování flexibility, SVR služby a IoT monitoring. Zjistěte víc →

Další články na toto téma najdete na: SmartEnergyShare.info Horko a bezvětří vystřelilo ceny elektřiny. Česko zažilo ... Vice o elektřiny je