Zásobníky plynu v Česku jsou plné na 70 procent, Evropa zaostává

Dvě stě pět dní. Přesně tolik plynů zbývá na konci léta v podzemních zásobnících kolem Tachova, Hájek u Příbrami nebo Tvrdonic. České sklady jsou plné zhruba ze sedmdesáti procent a odpojit se od nich teď můžeme snad jen stiskem tlačítka — kdyby ovšem někdo chtěl. Průměr Evropské unie se přitom drží o poznání níž a v Německu se ředitelé velkých distribučních firem ještě před pár týdny vyjadřovali ve stylu „doplňujeme, co se dá". Rozdíl mezi naší plnou lednicí a německou poloprázdnou je větší, než se na první pohled zdá. A oba dva s ním mají problém.

Sedmdesát procent není pohodlí, je to sázka

První dojem říká: skvělá zpráva. Česko přežije další zimu bez ohledu na to, jestli přes Nord Stream 2 proteče jedna molekula metanu, nebo nejedna. Druhý dojem je horší. Sedmdesát procent na konci léta znamená, že trh s plynem v Česku je zásobovaný „navíc" a cena se propadá pod úroveň, která je dlouhodobě udržitelná pro výrobce, distributory i ty, kdo chtějí investovat do flexibilních zdrojů. Plné zásobníky totiž tlumí ceny na denním trhu — a to je přesně ten mechanismus, který v posledních měsících dělá z plynu levnou, ale nespolehlivou komoditu.

Podívejme se na čísla. Kapacita českých zásobníků činí zhruba 3,5 miliardy krychlových metrů plynu ročně. To odpovídá přibližně dvěma až třem měsícům normální spotřeby. Když jsou zásobníky na 70 %, držíme v zemi komoditu za stovky milionů eur, která jen leží pod zemí a produkuje nulu. Provozovatelé skladů platí za uložení, stát z toho nemá nic a trh říká: plynu je dost, cena dolů. Paradoxem je, že čím úspěšnější byla předchozí sezóna v plnění, tím horší je ekonomika pro všechny, kdo chtějí v energiích podnikat.

Evropa plní pomaleji a to má důvod

Proč Evropa zaostává? Důvod je prozaický — cena. Evropské TTF futures na plyn se drží na úrovních, které doplňování zásobníků v létě nedělají zrovna výhodným byznysem. Německé a italské firmy plní, ale opatrně, po kouskách, a hlavně teprve tehdy, když se objeví pokles ceny. Česko má výhodu v geografii a v infrastruktuře — plynovody z Norska, LNG terminály v Polsku a Německu, propojení, které funguje. Naše zásobníky se plní rychleji, protože jsme menší trh s menší spotřebou a s robustním přílivem ze severu.

Jenže tady se dostáváme k jádru problému. Rozdílné tempo plnění vytváří na evropském trhu cenovou bublinu. Česko s plnými sklady působí jako „ostrov stability", který ale nemůže fungovat izolovaně. Pokud Německo na podzim začne panicky nakupovat, aby dorovnalo své zásoby, cena vyletí i u nás — a naše krásná sedmdesátiprocentní zásoba se najednou ukáže jako dobře nakoupená, ale špatně načasovaná. Energetika je týmový sport, a to i v případě, že máme lepší skóre než soused.

Umělá inteligence jako hráč na trhu s plynem

Právě tady vstupuje do hry AI — a není to marketingová omáčka. Moderní obchodníci s plynem a elektřinou už dávno nepředpokládají ceny odhadem „na cítění". Strojové modely zpracovávají data o plnění zásobníků v reálném čase, předpovědi počasí, toky LNG z Asie a výkon větrných elektráren v Severním moři. Výstupem je doporučení, kdy nakoupit, kdy prodat a kdy raději držet. Firmy, které tímto způsobem optimalizují své portfolio, dosahují podle odhadů analytiků úspor v řádu jednotek až desítek procent na nákupu komodity oproti strategii „nakoupíme, když dojde".

Filtrování obrovského množství tržních dotazů a signálů — přesně to je disciplína, ve které AI dominuje. Zatímco člověk zvládne sledovat pět indikátorů, model sleduje pět set a najde korelace, které žádný analytik neodhalí. Otázka není, jestli používat AI v energetickém obchodování, ale jestli ji používáte dřív, než ji použije váš konkurent. Už dnes se o tom dá přemýšlet v kontextu českého trhu, a praktické návody najdete na blogu SmartEnergyShare.

Od plynu k elektřině: logika flexibility

Možná si říkáte, co má plyn společného s fotovoltaikou na střeše. Víc, než se zdá. Stejná matematika flexibility, která řídí obchodování se zásobníky, funguje i u bateriových úložišť a sdílení elektřiny. Kdo umí predikovat, kdy bude elektřina drahá a kdy levná, vydělá na tom — ať už skladuje plyn, nebo kilowatthodiny v baterii. Český trh se právě otevírá těm, kdo chtějí svojí flexibilitu prodat. Sdílení elektřiny v komunitách umožňuje domácnostem s fotovoltaikou dodávat přebytky sousedům místo toho, aby je prodávaly za zlomek ceny do sítě.

Princip je jednoduchý: vlastníte výrobní zdroj, sdílíte výkon v rámci komunity a optimalizace probíhá automaticky. Detailní mechanismus vysvětluje stránka o sdílení elektřiny, pro ty, kdo chtějí jít hlouběji, jsou tu články na SdileniElektriny.com. A pokud přemýšlíte, jak s tím začít prakticky, sekce Jak to funguje na SmartEnergyShare nabízí přehledný návod krok za krokem. Problematice komunitní energetiky se věnuje také projekt SdileniEnergie.info.

Čísla, která dávají smysl

Zpátky k plynu. Česká spotřeba zemního plynu klesla od roku 2022 zhruba o třetinu — z přibližně 9 miliard krychlových metrů na něco přes 6 miliard ročně. Důvodem je kombinace teplé zimy, úspor, přechodu na jiná paliva a propadu průmyslu. Právě ten propad průmyslu je podtržený problém. Plynu je méně nejen proto, že jsme efektivnější, ale i proto, že se část ekonomiky vypnula a zatím se nenastartovala. Plné zásobníky tak odrážejí i slabší poptávku — a to není statistika, kterou bychom měli slavit.

Regulátor trhu ERÚ i operátor trhu OTE publikují data o plnění a vybírání zásobníků průběžně. Stojí za to je sledovat, protože čísla o skladových zásobách bývají lepším prediktorem cen na zimu než jakékoli politické prohlášení. Kdo chce rozumět tomu, kam se ceny energií vydají, měl by začít právě tam — u faktických dat, ne u dojmů.

Co to znamená pro vás

Pokud jste domácnost, plné zásobníky znamenají především jedno: ceny plynu na podzim pravděpodobně nepolezou do výšin, dokud nenastane extrémní zima. To je dobrá zpráva pro fixaci ceny. Horší zprávou je, že levný plyn zpomaluje investice do obnovitelných zdrojů a do modernizace budov. Když je komodita levná, motivace měnit kotel za tepelné čerpadlo klesá — i když dlouhodobě to dává smysl pořád.

A tady se vracíme k AI a k datům. Ti, kdo budou na podzim čekat, až se cena „ukáže", prohrají oproti těm, kdo si ji spočítají předem. Nástroje pro predikci spotových cen a optimalizaci nákupu už nejsou doménou velkých obchodníků. Dostupné jsou i pro menší firmy a v podmínkách českého trhu. Inspiraci najdete na SmartEnergyShare.cz, kde se věnují virtuálním elektrárnám a optimalizaci spotřeby.

Predikce, která se nelíbí

Závěrem jedna kontroverzní věta: plné české zásobníky nejsou důkazem energetické bezpečnosti, ale příznakem toho, že evropský trh s plynem přestal fungovat jako trh. Když je levnější plyn skladovat pod zemí než prodávat, někde v řetězci je chyba. Buď v cenotvorbě, nebo v regulaci, nebo v tom, jak Evropa nakládá se svou strategickou rezervou. Příští krize nemusí přijít proto, že by plyn došel. Může přijít proto, že ho máme moc, ve špatný čas a za špatnou cenu.

Zdroje

• oEnergetice.cz — zpravodajství o energetice a trzích s plynem
• ERÚ — Energetický regulační úřad, data o trhu s plynem a elektřinou
• OTE, a.s. — operátor trhu s elektřinou a plynem v ČR
• IEA — analýzy evropského trhu s LNG a zásobníky
• PV Magazine — mezinárodní energetické zpravodajství

Obchodujete s batteriovými úložišti nebo hledáte partnera pro flexibilitu a day trading elektřiny? SmartEnergyShare nabízí kompletní řešení pro BESS projekty od 50 do 250 kW — obchodování flexibility, SVR služby a IoT monitoring. Zjistěte víc →

Další články na toto téma najdete na: SmartEnergyShare.cz Spotřeba roste, výroba padá a šéf Nokie bije na poplach: ... Vice o nejhorší stav