Zdraží vláda lidem elektřinu? Už tři strany chtějí vrátit platby za obnovitelné zdroje

Vrátí se poplatek za obnovitelné zdroje? Tři strany to chtějí – a váš účet za elektřinu to pozná do roka

Vzpomínáte na položku "povinná posytace OZE" v účtu za elektřinu? Politici samozřejmě. Ta dávka stála průměrnou domácnost zhruba 700–900 korun ročně, vláda ji zrušila od roku 2023 a všichni si oddechli. Jenže ticho po pěnote. Tři parlamentní strany už otevřeně mluví o tom, že podporu obnovitelných zdrojí je třeba vrátit – a financovat ji opět z regulované složky ceny elektřiny. Tedy z vašich peněženek. Zní to jako stroj času do roku 2016? Možná. Ale než začnete psát hněvivý post na Facebook, počkejte. Pod těmhle ú毒 politických bojů se totiž rodí jedna z největších příležitostí pro drobné investory do energií za poslední dekádu. A paradoxně právě návrat poplatku může být ten signál, že se vyplatí jednat.

Kdo vlastně chce vrátit platby za obnovitelné zdroje a proč

Nejprve fakta. Povinná posytace elektřiny z obnovitelných zdrojů a kogenerace, zkráceně POZE, fungovala v Česku od roku 2016. Každý odběratel ji platil jako součást regulované složky a peníze šly na výkupní ceny pro soláry, větrníky a bioelektrárny. Vláda Petra Fialy ji zrušila s účinností od roku 2023 a přesunula podporu OZE na státní rozpočet a dotační tituly.

Jenže rozpočet je rozpočet. Peníze na modernizační fond, Národní hospodářský plán a energetické dotace se při každém škrtnutí křečovitě hledají. A tak podle zpravodajství portálu oEnergetice.cz tři parlamentní strany pracují na návratu systémové podpory OZE přes účty za elektřinu. Logika je jednoduchá: poplatek rozložený mezi miliony odběratelů je politicky méně bolestivý než dotace z kasy státu. Kdo z těch stran návrh protlačí a v jaké podobě, to dnes nikdo neví. Jisté ale je, že debata o POZE 2.0 už není konspirační teorie, ale reálný bod programu.

Kolik vás to bude stát na účtech – konkrétní čísla

Pojďme si to spočítat. Regulovaná složka dnes tvoří zhruba třetinu konečné ceny elektřiny pro domácnost. Zrušení POZE v roce 2023 ušetřilo průměrné domácnosti s roční spotřebou kolem 3,5 MWh odhadem 700–900 korun ročně. Návrat podobného mechanismu by znamenal stejnou částku přidat zpátky – a pokud by se nový poplatek rozšířil i na financování baterií, sítí nebo záložních zdrojů, můžeme se dostat k jednomu až dvěma tisícům korun ročně.

Pro srovnání: Německo si svým poplatkem EEG-Umlage, zrušeným v roce 2022, připlácelo dlouhá léta 6 až 7 centů na každý kilowatthodinu. To u průměrné domácnosti znamenalo přes 4 000 korun ročně jen na obnovitelné zdroje. Česko se naštěstí na takový model nechystá, ale trend je zřetelný – někdo za energetickou transformaci platit musí. Cenová rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, kde se regulovaná složka každý rok přepočítává, najdete na eru.gov.cz. Doporučuji je číst. Nejsou to thriller, ale o vaší peněžence jde víc než o mnoha špionážních románech.

Klimatizace: tichý žrout, který zvrtne celý trh

A teď ta druhá polovina příběhu, kterou politici v debatách o poplatcích rádi přehlížejí. Mezinárodní energetická agentura (IEA) ve studii Future of Cooling předpovídá, že počet klimatizačních jednotek na světě vzroste z necelých dvou miliard na přes pět miliard do roku 2050. Spotřeba elektřiny na chlazení budov se přitom podle těchto odhadů do roku 2050 zhruba zdvojnásobí, při pesimističtějším scénáři až ztrojnásobí. Chlazení už dnes pochltává kolem desetiny celosvětové elektřiny.

Pro Česko to dávno není exotická statistika. ČEPS v posledních letech stále častěji hlásí nové letní špičky spotřeby – klimatizovaná kancelář v pražském mrakodrapu si vede jako malá elektrárna opačným směrem. A tady je pointa: slunečný horký den, kdy klimatizace řvou na plný výkon, je přesně den, kdy fotovoltaika vyrábí nejvíc. Elektřina navíc na spotovém trhu pak někdy stojí skoro nic, jindy paradoxně špičkové ceny. Ten, kdo umí tuto křivku zachytit – vyrobit, uložit, prodat – sedí na zlatém dolu. Chlazení měst totiž nebude politika zrušit. To přiletí s klimatem samo.

Proč zdražení nemusí být jen zlá zpráva: trh odměňuje flexibilitu

Pokud se poplatek za OZE vrátí, vzroste regulovaná část ceny. Ale spotová cena – ta, kterou si smart uživatelé s aktivním produktem mohou platit – jede podle úplně jiných pravidel. V roce 2024 se v německé zóně objevily stovky hodin se zápornými cenami a i v Česku jich přibývá. Solární přetlak kolem poledne tlačí ceny dolů, večerní špička je zvedá nahoru.

Přesně tady vzniká prostor pro byznys. Bateriová úložiště nakupují levnou elektřinu v poledne a prodávají ji večer. Provozovatelé flexibilitu nabízejí přenosové soustavě a berou za ni peníze. Služby výkonnostní rovnováhy, tedy SVR, vyplácejí za to, že umíte za pár sekund ubrat nebo přidat výkon. Kdo sleduje aktuální spotové ceny elektřiny na denním trhu, ví, že rozdíl mezi nejlevnější a nejdražší hodinou dne občas překročí 2 000 Kč/MWh. Politické poplatky jsou daň za pasivitu. Aktivní hráči si je z části vynahradí na trhu s obchodováním s flexibilitou a ve službách výkonnostní rovnováhy. Zatímco většina lidí bude poplatek jen proklínat, čtvrtina až třetina návratnosti baterie může přijít právě z těchhle trhů.

Sdílení elektřiny: nejjednodušší obrana proti vzrůstajícím účtům

Zákon o podporovaných zdrojích energie prošel v posledních dvou letech zásadní novelizací a sdílení energie je konečně legální i pro skupiny odběratelů. Funguje to jednoduše: prodává se pouze přebytek, který by jinak šel do sítě, a členové sdílené komunity si ho rozdělí podle vlastních pravidel. Praxe ukazuje, že aktivní účastníci šetří řádově 10–30 % na účtech za elektřinu.

A teď si představte kombinaci. Přijde POZE 2.0, regulovaná složka naroste, ale vy máte doma fotovoltaiku, baterii a pět sousedů, kterým prodáváte elektřinu za polovic z toho, co účtuje velký dodavatel. Váš reálný ceník je pak nižší, než byl před zdražením. Právě na tom stojí celý koncept, který rozpracovává [platforma pro sdílení elektřiny](https://smartenergyshare.com/sdileni-elektriny?utm_source=electricshare&utm_medium=referral&utm_campaign=satellite-marketing) na smartenergyshare.com – víc o ní najdete přímo na smartenergyshare.com. Podrobné kalkulace návratnosti a praktické návody pro majitele fotovoltaiky pak najdete na [ShareElectric.cz](https://shareelectric.cz). Sdílení totiž není jen pro domácnosti. Firmy s vlastní FVE i obce s plochami na školách a úřadech z toho dokážou vytěžit daleko víc – a o to víc je zaráží, že to většina z nich pořád nezkouší.

Kde v tom všem hraje AI první housle

Rukama to nezvládnete. Když se spotová cena mění každou hodinu, baterie má 10 kWh kapacity a vy máte klimatizaci, tepelné čerpadlo i nabíječku auta, počítat ručně optimální strategii nedává smysl. Tady nastupuje umělá inteligence. Predikce spotových cen na základě počasí, predikce výroby fotovoltaiky z oblačnosti, automatické rozhodování, kdy nabít a kdy vybít baterii, kdy předchladit budovu levnou elektřinou ráno, než odpoledne stoupne cena.

Platformy jako SmartEnergyShare.info seAI v energetice věnují detailně – od smart grid po autonomní virtuální elektrárny. Virtuální elektrárna je přitom jen hezký název pro tisíce domácích baterií a FVE, které AI řídí jako jeden organizmus. Kdo dnes nechává svůj domácí systém řídit algoritmy, vlastní drahý telefon, na který volá. Monitoring výroby a spotřeby přes IoT monitoring je první krok – bez dat totiž neexistuje optimalizace. A čím víc hodin se zápornými cenami a cenovými špičkami v síti bude, tím větší hodnotu algoritmus vytvoří. To je čistá matematika, ne sci-fi.

Co udělat hned teď: návod v pěti krocích

Prakticky. Krok jedna: zjistěte, na jakém produktu jste. Fixní cena vás chrání před regulovanou složkou nijak – ta se účtuje všem. Krok dva: sežeňte data o své spotřebě. Moderní elektroměr a půlhodinové čtení od OTE vám řeknou, kdy vlastně spotřebováváte. Krok tři: pokud máte FVE, spočítejte, kolik elektřiny jíte sami a kolik zahazujete. Když je to víc než 30 %, sdílení přebyteků

Obchodujete s batteriovými úložišti nebo hledáte partnera pro flexibilitu a day trading elektřiny? SmartEnergyShare nabízí kompletní řešení pro BESS projekty od 50 do 250 kW — obchodování flexibility, SVR služby a IoT monitoring. Zjistěte víc →

Další články na toto téma najdete na: SmartEnergyShare.info Červencové vedro zdražilo elektřinu v Česku. Soláry přito... Vice o cnbc: ceny